3  Bankovní systém

Studijní materiály

• MELICHER, Ronald W. a Edgar NORTON. Introduction to finance : markets, investments, and financial management. Seventeenth edition. Hoboken: Wiley, 2020, xxix, 613. ISBN 9781119561170
  • Chapter 3 – Banks and Other Financial Institutions
• Kantnerová, L. (2016). Základy bankovnictví: teorie a praxe. CH Beck.

Výstupy z učení:

• Porozumět pojmům bankovní systém a různé podoby bankovního systému.
• Definovat pojem banka, hlavní činnosti bank, úrokové míry ČNB.
• Rozumět pojmu centrální banka a znát její funkce.

3.1 Bankovní systém

Definice

Bankovní systém představuje soustavu všech bankovních institucí působících na území daného státu, včetně jejich vztahů mezi sebou a s dalšími ekonomickými subjekty, jako jsou domácnosti či firmy.

Fungování a efektivnost bankovního systému závisí na:

• Ekonomickém systému země.
• Rozvinutosti finančního trhu.
• Měnové stabilitě.
• Zapojení do mezinárodních organizací.
• Regulaci bankovních aktivit.

3.1.1 Různé podoby bankovního systému

1. Jednostupňový vs. dvoustupňový systém
   • Jednostupňový systém: Centrální banka vykonává všechny bankovní funkce.
   • Dvoustupňový systém: Oddělení centrální banky (regulátor) a komerčních bank.
2. Univerzální model vs. model odděleného bankovnictví
   • Univerzální model: Banky mohou poskytovat všechny druhy finančních služeb (např. depozitní i investiční služby).
   • Oddělený model: Specializace bank na různé oblasti (např. investiční bankovnictví oddělené od běžných služeb).
3. Otevřenost vůči zahraničním bankám
   • Vysoce otevřený systém: Vysoká přítomnost zahraničních bank.
   • Málo otevřený systém: Omezený vstup zahraničních bank.
4. Pobočkový vs. unitární vs. propojený systém
   • Pobočkový model: Banky provozují širokou síť poboček.
   • Unitární systém: Banky bez poboček, operující centrálně.
   • Propojený systém: Systém, ve kterém jsou banky propojené s jinými finančními institucemi.

3.1.2 Bankovní systém v České republice

• Dvoustupňový systém:

  • Česká národní banka (ČNB) funguje jako centrální banka a regulátor.
  • Ostatní komerční banky poskytují běžné finanční služby.

• Univerzální model: České banky mohou poskytovat širokou škálu finančních služeb.

• Pobočkový model: Banky v ČR provozují pobočky, které slouží klientům po celé zemi.

• Otevřený systém: Český bankovní systém je otevřený pro zahraniční banky.

• Struktura bank v ČR (údaje ČNB k 31.7.2024):

  • 52 bank a poboček (včetně stavebních spořitelen).
  • 11 bank s českou účastí, z toho 2 banky se státní účastí.
  • 18 bank s převládající zahraniční účastí.
  • 23 poboček zahraničních bank.

3.2 Banka

Definice

Banka je právnická osoba se sídlem v České republice, založená jako akciová společnost, která: - Přijímá vklady od veřejnosti. - Poskytuje úvěry. - Má bankovní licenci k výkonu těchto činností.

Hlavní činnosti bank:

1. Finanční zprostředkování – pohyb kapitálu od přebytkových subjektů k deficitním.
2. Provádění platebního styku – zajišťování peněžních převodů mezi subjekty.
3. Clearingový systém – zúčtování tuzemských mezibankovních plateb, které v ČR zajišťuje systém CERTIS pod vedením ČNB.
4. Emise bezhotovostních peněz – banky vytvářejí bezhotovostní peníze prostřednictvím multiplikace peněz.
5. Finanční investování – banky poskytují klientům služby spojené s obchodováním s cennými papíry (CP), deriváty, nebo správou aktiv.
6. Další činnosti:
   • Investice do cenných papírů (i na vlastní účet).
   • Poskytování záruk a zajišťování dokumentárního platebního styku.
   • Směnárenská činnost.

3.2.1 Peněžní multiplikátor

Peněžní multiplikátor popisuje, jak obchodní banky vytvářejí peníze *prostřednictvím depozit a úvěrové expanze.

• Centrální banka:
  • Vydává hotovost (oběživo a depozita).
  • Vytváří bankovní rezervy a bezhotovostní peníze prostřednictvím nástrojů měnové politiky.
• Obchodní banky:
  • Vytvářejí bezhotovostní peníze prostřednictvím úvěrů a depozitní multiplikace.

Obchodní banky jsou povinny držet určité procento z vkladů nebankovních subjektů jako rezervy u centrální banky. Toto procento stanovuje centrální banka jako povinné minimální rezervy (PMR).

Například, pokud centrální banka stanoví 10% míru PMR, banky musí z každého vkladu 10% uložit u centrální banky a zbývajících 90% mohou použít k poskytnutí úvěrů nebo na finanční investice.

Příklad

Předpokládejme, že centrální banka nákupem dluhopisu dodá do oběhu 100 milionů Kč. Tato částka vstoupí do oběhu prostřednictvím obchodních bank, které ji postupně multiplikují:

1. Obchodní banka poskytne úvěr ve výši 100 mil. Kč a klient zaplatí dodavateli za technologie. Dodavatel uloží peníze u své banky, která uloží 10 mil. Kč do rezerv a zbývajících 90 mil. Kč poskytne jako úvěr.
2. Následně další banka z těchto 90 mil. Kč uloží 9 mil. Kč do rezerv a poskytne 81 mil. Kč jako úvěr.
3. Tento proces pokračuje dále, což vede k vytvoření dodatečných peněz v oběhu.

Celkově proces vytváří mnohem více peněz, než bylo původně do oběhu vloženo. Peněžní multiplikátor určuje, kolikrát se peněžní zásoba zvýší na základě původní dodané částky.

3.2.2 Druhy bank

Univerzální banky

• Banky poskytující širokou škálu finančních služeb, včetně depozitních, úvěrových a investičních produktů.

Specializované banky

• Specializované banky se zaměřují na specifické sektory nebo oblasti ekonomiky.
• Některé z těchto bank jsou vytvořeny za účelem podpory státní hospodářské politiky.
• Cílem může být podpora exportu, bydlení nebo podnikatelské činnosti.

Exportní banky

• V ČR: Česká exportní banka, založena v roce 1995.
• Poskytuje státní podporu vývozu formou vývozních úvěrů.
• Cílem je zvýšení konkurenceschopnosti českých exportérů na mezinárodních trzích.

3.2.3 Záruční a rozvojové banky

• V ČR: Národní rozvojová banka, a.s.
• Podporuje rozvoj malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky.
• Cílem je napomáhat rozvoji sektorů, které vyžadují veřejnou podporu, v souladu s hospodářskou politikou ČR.

3.2.4 Právní úprava bankovnictví v ČR

1. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách – Definuje právní rámec pro fungování bank v ČR.
2. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance – Upravuje postavení, činnost a organizační strukturu ČNB.
3. Právní normy EU:
   • ČR je členem EU, a proto v ČR platí i nařízení Evropského parlamentu a Rady EU.
   • Směrnice a doporučení EU musí být začleněny do českého právního řádu.

Princip jednotné bankovní licence:

• Banky z členských zemí EU mají vůči ČNB pouze informační povinnost.
• Banky mimo EU musí požádat o licenci od ČNB pro provozování bankovních služeb v ČR.

3.2.5 Hospodaření bank

Finanční situace bank je hodnocena pomocí několika klíčových poměrových ukazatelů:

1. Kapitálová přiměřenost – Poměr regulatorního kapitálu Tier 1 k rizikově váženým aktivům.

2. Rizikovost:

   • Podíl pohledávek se selháním na celkových pohledávkách.
   • Poměr kapitálu Tier 1 k celkovým aktivům.

3. Ziskovost:

   • ROAA (Return on Average Assets) – Míra ziskovosti průměrných aktiv: \[ ROAA = \frac{\text{Čistý zisk}}{\text{Průměrná aktiva}} \times 100 \]
   • ROAE (Return on Average Equity) – Míra ziskovosti průměrného vlastního kapitálu: \[ ROAE = \frac{\text{Čistý zisk}}{\text{Průměrný vlastní kapitál}} \times 100 \]
   • Čistá úroková marže (NIM) – Poměr čistého úrokového zisku k průměrným výnosovým aktivům: \[ NIM = \frac{\text{Čistý úrokový zisk}}{\text{Průměrná výnosová aktiva}} \times 100 \]

Vybrané finanční ukazatele bankovního sektoru ČR:

Zdroj: www.cnb.cz

Mezinárodní srovnání ROA:

Zdroj: Macrotrends.net

Mezinárodní srovnání ROAE:

Zdroj: Macrotrends.net

3.3 Úrokové míry v ekonomice

Úrokové míry patří mezi důležité ekonomické ukazatele, které výrazně ovlivňují ekonomickou aktivitu. Centrální banky obvykle vyhlašují tři základní sazby. V ČR tyto sazby stanovuje Česká národní banka (ČNB).

Základní sazby ČNB (platné od 2.8.2024):

• Diskontní sazba: 3,50 %
• 2T Repo sazba: 4,50 %
• Lombardní sazba: 5,50 %

3.3.1 Diskontní sazba

• Diskontní sazba je sazba, kterou ČNB používá pro depozitní facilitu – možnost pro banky uložit přebytečnou likviditu u ČNB přes noc.
• Tato sazba představuje dolní hranici pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu.
• Změna diskontní sazby ovlivňuje množství peněz v oběhu:
  • Zvýšení diskontní sazby \(\rightarrow\) snaha snížit množství peněz v oběhu \(\rightarrow\) růst úrokových sazeb komerčních bank \(\rightarrow\) větší příliv kapitálu do země \(\rightarrow\) paradoxně růst peněžní zásoby, což může být v rozporu s původním záměrem centrální banky.
• Dlouhodobě diskontní sazba nepředstavuje hlavní operativní nástroj měnové politiky.

3.3.2 Repo sazba

• 2T Repo sazba je hlavní měnový nástroj ČNB. Repo operace probíhají ve formě tendrů, při kterých ČNB přijímá přebytečnou likviditu od bank a předává jim jako zajištění cenné papíry.
• Repo operace mají 14denní splatnost, proto se sazba označuje jako dvoutýdenní repo sazba.
• Repo operace slouží především k odčerpání přebytečné likvidity z bankovního sektoru.

3.3.3 Lombardní sazba

• Lombardní sazba umožňuje bankám vypůjčit si likviditu od ČNB formou repo operace přes noc.
• Vzhledem k přebytku likvidity v bankovním systému je lombardní facilita málo využívaná.
• Lombardní sazba tvoří horní hranici pro krátkodobé úrokové sazby na peněžním trhu.
• ČNB může dočasně omezit nebo zastavit poskytování lombardních úvěrů z mimořádných důvodů měnové politiky.

3.3.4 Mezibankovní úrokové sazby

Mezibankovní úrokové sazby jsou sjednávány individuálně mezi komerčními bankami. Referenční banky kotují dvě sazby:

• Sazba „bid“: Sazba, za kterou banky přijímají mezibankovní depozita.
• Sazba „offer“: Sazba, za kterou banky prodávají mezibankovní depozita.

PRIBOR

• PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate) je průměrná sazba, za kterou si banky navzájem poskytují likviditu na českém mezibankovním trhu.
• PRIBOR slouží jako referenční sazba pro úvěry komerčních bank, jejichž sazby jsou často vázané na PRIBOR.

3.3.5 Význam úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit

• Mezibankovní sazby jsou citlivé na měnově politická opatření centrální banky a další ekonomické vlivy.
• Ovlivňují úrokové sazby bankovních produktů, jako jsou depozita a úvěry.
• Různí dlužníci mají různé úrokové sazby podle svého kreditního rizika – státní dluhopisy mají nižší sazby, zatímco rizikovější dlužníci platí vyšší úroky.

3.3.6 Reálná a nominální úroková míra

• Nominální úroková míra je sazba bez ohledu na inflaci.
• Reálná úroková míra je nominální sazba upravená o inflaci. Vypočítá se jako:

\[ \text{Reálná úroková míra} = \text{Nominální úroková míra} - \text{Inflace} \]

• Reálná úroková míra určuje skutečnou cenu půjčování a odměnu za půjčování po zohlednění inflace.

3.4 Centrální banka

Centrální banka se od ostatních bank v zemi liší tím, že má výjimečné pravomoci a vykonává činnosti, které žádná jiná banka provádět nemůže. Mezi její hlavní rysy patří:

• Emisní monopol: Centrální banka má výhradní právo vydávat hotovostní peníze.
• Provádění měnové politiky: Centrální banka řídí monetární politiku země.
• Regulace bankovního systému: Dozor nad bankami a finančním systémem.

Důvody vzniku centrální banky:

• Potřeba stabilizovat měnový a finanční systém.
• Regulace bankovního sektoru.
• Podpora hospodářské politiky státu.

3.4.1 Česká národní banka (ČNB)

• Řídící orgán: Bankovní rada ČNB
  • Guvernér: Aleš Michl
  • Dva víceguvernéři: Jan Frait a Eva Zamrazilová
  • Další členové rady: Jan Kubíček, Jan Procházka, Tomáš Holub, Karina Kubelková
  • Členové bankovní rady jsou jmenováni prezidentem ČR na šestileté období.

Cíle ČNB:

• Primární cíl: Udržování cenové stability (kontrola inflace).
• Sekundární cíl: Podpora hospodářské politiky vlády vedoucí k udržitelnému růstu, nízké nezaměstnanosti a stabilnímu růstu HDP.

Hlavní funkce ČNB:

1. Emise hotovostních peněz (bankovky a mince).
2. Provádění měnové politiky (expanzivní a restriktivní opatření).
3. Regulace a dohled nad finančním trhem.

Makroekonomické funkce

1. Měnová politika:
   • Provádění expanzivní (podpora růstu) nebo restriktivní (boj proti inflaci) politiky.
2. Emise hotovostních peněz:
   • ČNB má emisní monopol na vydávání peněz.
   • Stanovuje design a ochranné prvky bankovek a mincí.
   • Zajišťuje bezpečnost a likvidaci vyřazených peněz.
3. Devizová politika:
   • ČNB spravuje devizové rezervy.
   • Ovlivňuje měnový kurz a obchoduje se zlatem a devizami.
   • Povolení směnárenské činnosti.

Mikroekonomické funkce

1. Banka bank:
   • ČNB přijímá vklady a poskytuje úvěry komerčním bankám.
   • Vede účty bank a zajišťuje clearing (zúčtování mezi bankami).
   • Reguluje povinné minimální rezervy.
2. Banka státu:
   • ČNB vede účty státního rozpočtu a spravuje státní dluh.
   • Poskytuje úvěry státu a emituje státní dluhopisy.
3. Regulace a dohled nad bankovním sektorem:
   • ČNB dohlíží na banky a finanční instituce, uděluje bankovní licence.
   • Kontroluje dodržování předpisů a může pozastavit činnost banky.
4. Reprezentace státu v měnové oblasti:
   • Zastupuje ČR v mezinárodních organizacích (IMF, WB).
   • Informuje veřejnost o měnovém vývoji.

3.4.2 Nástroje ČNB v oblasti měnové politiky

Přímé (administrativní) nástroje:

• Regulace a limity na úvěry, úrokové sazby, či likviditu.
• Používány zřídka a jsou tržně nekonformní.

Nepřímé (tržně konformní) nástroje:

1. Povinné minimální rezervy (PMR):
   • Banky musí držet určité procento z vkladů jako rezervu u ČNB (v ČR 2 %).
2. Diskontní nástroje:
   • Diskontní sazba: Pro vklady komerčních bank u ČNB.
   • 2T Repo sazba: Klíčová sazba pro řízení likvidity bankovního sektoru.
   • Lombardní sazba: Sazba pro půjčky od ČNB komerčním bankám.
3. Operace na volném trhu:
   • Nákup a prodej vládních cenných papírů.
   • Devizové intervence na podporu měnového kurzu.
4. Dohody, výzvy, doporučení:
   • Nepřímé opatření ČNB k ovlivňování chování bank a trhu.