13  Úvod do řízení rizik a finančních derivátů

Studijní materiály
  • Dahlquist, J. R., &; Knight, R. (2022). Principles of finance. OpenStax, Rice University. https://openstax.org/details/books/principles-finance
    • Chapter 20 - Risk Management and the Financial Manager
  • MELICHER, Ronald W. a Edgar NORTON. Introduction to finance: markets, investments, and financial management.
  • HULL, John. 2018. Options, futures, and other derivatives. Ninth edition. Harlow: Pearson. ISBN 978-1-292-21289-0.

Výstupy z učení:

  1. Porozumět základnímu fungování finančních derivátů.
  2. Pochopit základní principy využití finančních derivátů.
  3. Rozlišovat forwardy, futures, opce a swapy.
  4. Získat dovednosti k identifikaci výhod a nevýhod využití derivátů.
  5. Naučit se činit informovaná investiční rozhodnutí a řídit rizika.

13.1 Řízení rizik ve firmě

Definice

Riziko z pohledu firmy představuje možnost, že skutečné výsledky se budou lišit od očekávaných výsledků, což může mít negativní dopad na finanční situaci, provozní činnost, reputaci nebo hodnotu firmy.

Typy rizik, kterým čelí firmy:

  1. Provozní riziko \(\rightarrow\) provoz firmy (např. selhání dodavatelů, technologický problém, lidský faktor)
  2. Finanční riziko \(\rightarrow\) spojené s finančním řízením (např. zadlužení, volatilita úrokových sazeb, likvidita)
  3. Tržní riziko \(\rightarrow\) pohyby tržních cen, jako jsou změny cen surovin, měnových kurzů nebo akciových trhů
  4. Kreditní riziko \(\rightarrow\) protistrana (např. zákazník nebo partner) nesplní své finanční závazky
  5. Regulatorní riziko \(\rightarrow\) změny zákonů a předpisů, které mohou negativně ovlivnit podnikání firmy
  6. Reputační riziko \(\rightarrow\) poškození pověsti firmy.

13.2 Charakteristika finančních derivátů

Definice

Finanční deriváty jsou finanční nástroje, jejichž hodnota je odvozena od hodnoty jiného aktiva, kterému se říká podkladové aktivum. Podkladovým aktivem mohou být například akcie, dluhopisy, komodity, měnové kurzy, úrokové sazby a další. Specifikují parametry transakce, která proběhne v budoucnosti.

Využití finančních derivátů:

  • Hedging (zajištění rizik) \(\rightarrow\) snižení nebo úplná eliminace rizika
  • Spekulace \(\rightarrow\) snaha vydělat na příznivém pohybu ceny podkladového aktiva
  • Arbitráž \(\rightarrow\) využívání rozdílu v cenách určitých aktiv

Výhody derivátů:

  • Umožňují transfer rizik.
  • Možnost vytvořit rizikově výnosový profil, který by jinak nebyl možný.
  • Zlepšují efektivitu trhů (umožňují arbitráž).
  • Nízké transakční náklady

Základní typy derivátů:

  • Nepodmíněné kontrakty \(\rightarrow\) povinnost provést budoucí transakci (forwardy, futures, swapy)
    • Snaha zafixovat budoucí cenu.
  • Podmíněné kontrakty \(\rightarrow\) držitel má právo rozhodnout, zda transakce bude provedena (opce)
    • Poskytují jistou formu pojištění proti nepříznivé události.
Burzovně obchodované deriváty (ETD) Mimoburzovně obchodované deriváty (OTC)
Příklad derivátů Futures, opce Forwardy, swapy, opce
Obchodování Na organizovaných burzách Přímo mezi dvěma stranami
Standardizace smluv Vysoce standardizované Přizpůsobené podle potřeb zúčastněných stran
Regulace Silně regulované Méně regulované, závisí na dohodě stran
Riziko protistrany Nízké (zajištěné clearingovým domem) Vyšší (riziko nesplnění závazků protistranou)
Likvidita Vysoce likvidní Méně likvidní, závisí na specifickém trhu
Požadavky na marži Povinné maržové požadavky Individuálně sjednávané, často vyžadují zajištění
Transparentnost Vyšší transparentnost (veřejně dostupné ceny) Nižší transparentnost (cenová tvorba mezi stranami)
Vypořádání Vypořádání prostřednictvím burzy a clearingového domu Přímo mezi účastníky
Příklad trhu CME, NYMEX, Euronext Privátní dohody mezi bankami, korporacemi apod.

13.3 Forwardy

Definice

Forward je smlouva o budoucím nákupu nebo prodeji aktiva za předem stanovenou cenu a v předem stanoveném termínu. Obě strany mají povinnost obchod uskutečnit.

  • Nejvíce používané k zajištění měnového rizika.
  • Long pozice \(\rightarrow\) závazek koupit podkladové aktivum
  • Short pozice \(\rightarrow\) závazek prodat podkladové aktivum
  • Graf výplaty z long (a) a short (b) forwardu při splatnosti.



Příklad

Firma A, která vyrábí elektroniku, ví, že za 6 měsíců bude potřebovat koupit 1000 kilogramů mědi pro svou výrobu. Bojí se, že cena mědi vzroste, takže se dohodne s dodavatelem na forwardovém kontraktu, podle kterého koupí 1000 kg mědi za pevnou cenu 10 000 USD za 6 měsíců. I když cena mědi vzroste na 12 000 USD, firma A zaplatí pouze 10 000 USD, jak bylo sjednáno v kontraktu. Naopak, pokud cena klesne na 8 000 USD, firma A stále musí zaplatit dohodnutých 10 000 USD.

13.4 Futures

Definice

Futures je standardizovaný forwardový kontrakt obchodovaný na burzách, které zavazují obě strany k nákupu nebo prodeji aktiva za předem dohodnutou cenu v určitém budoucím čase.

  • Rozdíly mezi forwardy a futures vycházejí z výše uvedených rozdílů mezi OTC a ETD trhy.
  • Forwardy jsou flexibilní, mimoburzovní deriváty přizpůsobené potřebám zúčastněných stran, s vyšším rizikem protistrany a nižší likviditou.
  • Futures jsou standardizované deriváty obchodované na burze, s denním vypořádáním, vyšší likviditou a nižším rizikem protistrany díky clearingovým domům.
Příklad

Farmář ví, že za 3 měsíce sklidí 5000 kg pšenice. Bojí se, že cena pšenice klesne, a proto prodá futures kontrakt na burze, který mu zaručuje prodej těchto 5000 kg za cenu 5 USD za kg. Pokud za 3 měsíce cena pšenice skutečně klesne na 4 USD za kg, farmář stále dostane 5 USD za kg, jak bylo sjednáno. Naopak, pokud cena vzroste na 6 USD za kg, farmář stále musí prodat za 5 USD, jak je uvedeno v jeho futures kontraktu.

13.5 Swapy

Definice

Swap je smlouva mezi dvěma stranami o výměně peněžních toků nebo jiných finančních závazků. Nejběžnější jsou úrokové swapy a měnové swapy.

  • Používá se při hedgingu opakujících se pravidelných transakcí (např. úroky z půjčky placené čtvrtletně).
  • Jedná se v podstatě o několik stejných forwardů, které mají různé doby splatnosti.
  • Využívají je převážně finanční instituce a obchodují se na OTC trhu.

13.6 Opce

Definice

Opce (Options) je finanční kontrakt, který dává kupujícímu právo, ale nikoli povinnost, koupit (call opce) nebo prodat (put opce) podkladové aktivum za určitou cenu během stanoveného časového období.

  • Call opce (kupní opce) je právo koupit podkladové aktivum v předem sjednaný čas za předem dohodnutou cenu.
  • Put opce (prodejní opce) je právo prodat podkladové aktivum v předem sjednaný čas za předem dohodnutou cenu.

  • Long pozice označuje majitele opce. Má právo rozhodnout, zda bude opce uplatněna.
  • Short pozice označuje protistranu, která prodává opci long pozici. Pokud je opce uplatněna, musí transakci uskutečnit.

  • Americká opce může být uplatněna kdykoliv během doby splatnosti.
  • Evropská opce může být uplatněna pouze v den splatnosti.
Příklad

Call opce: Investor očekává, že cena akcií společnosti XYZ, která je nyní na úrovni 50 USD za akcii, vzroste. Koupí tedy call opci s realizační cenou 55 USD a expirací za 3 měsíce. Zaplatí prémii 2 USD za akcii. Pokud cena akcií XYZ za 3 měsíce vzroste na 60 USD, investor může koupit akcie za 55 USD a okamžitě je prodat za tržní cenu 60 USD, čímž dosáhne zisku (po odečtení prémie). Pokud cena klesne pod 55 USD, investor opci neuplatní a ztrácí pouze prémii 2 USD.

Příklad

Put opce: Investor vlastní akcie společnosti ABC, které nyní mají hodnotu 100 USD za akcii. Obává se, že cena může klesnout, a proto si koupí put opci s realizační cenou 95 USD, která mu umožňuje prodat akcie za tuto cenu během následujících 6 měsíců. Zaplatí prémii 3 USD za akcii. Pokud cena akcií skutečně klesne na 80 USD, investor může uplatnit opci a prodat akcie za 95 USD, čímž se vyhne ztrátě a přijde jen o zaplacenou prémii. Pokud cena zůstane nad 95 USD, opci neuplatní a ztrácí pouze prémii 3 USD.



13.6.1 Další charakteristiky opce

  • Realizační cena (Strike Price) \(\rightarrow\) cena, za kterou může být podkladové aktivum koupeno (u call opce) nebo prodáno (u put opce)
  • Datum expirace (Expiration Date) \(\rightarrow\) den, kdy právo vyplývající z opce zaniká
  • Prémie (Premium) \(\rightarrow\) cena, kterou kupující opce platí prodávajícímu za získání práva vyplývajícího z opce
  • Vnitřní hodnota (Intrinsic Value) \(\rightarrow\) rozdíl mezi aktuální cenou podkladového aktiva a realizační cenou opce
  • Časová hodnota (Time Value) \(\rightarrow\) část prémie opce, která přesahuje její vnitřní hodnotu
  • In-the-money (ITM) \(\rightarrow\) opce má vnitřní hodnotu
  • At-the-money (ATM) \(\rightarrow\) strike price je přibližně rovna aktuální ceně podkladového aktiva
  • Out-of-the-money (OTM) \(\rightarrow\) opce nemá vnitřní hodnotu

13.7 Příklady k procvičení

  1. Firma A uzavřela forwardový kontrakt na nákup 1 000 barelů ropy za cenu 50 USD za barel, s dodáním za 3 měsíce. Po 3 měsících je tržní cena ropy 55 USD za barel. Jaký je zisk nebo ztráta firmy A z tohoto forwardového kontraktu?

Firma A dosáhne zisku 5000 USD (5 USD za barel).

  1. Investor uzavřel futures kontrakt na nákup 1 000 kg kukuřice za cenu 4 USD za kg. O měsíc později se cena kukuřice zvýšila na 4,50 USD za kg. Jaký je zisk nebo ztráta investora při uzavření pozice?

Investor dosáhne zisku 500 USD (0,5 USD za kg)

  1. Firma B uzavřela forwardový kontrakt na prodej 1 000 tun hliníku za cenu 2 000 USD za tunu, s dodáním za 6 měsíců. Po 6 měsících je tržní cena hliníku 2 100 USD za tunu. Jaký je zisk nebo ztráta firmy B z tohoto forwardového kontraktu?

Firma B utrpí ztrátu 100 000 USD, protože prodala hliník za nižší cenu, než je tržní cena.

  1. Investor uzavřel futures kontrakt na nákup 5 000 kg pšenice za cenu 6 USD za kg. O dva měsíce později se cena pšenice snížila na 5,50 USD za kg. Jaký je zisk nebo ztráta investora při uzavření pozice?

Investor utrpí ztrátu 2 500 USD, protože koupil pšenici za vyšší cenu, než je aktuální tržní cena.

  1. Investor koupil call opci na akcii společnosti XYZ s realizační cenou 100 USD a expirací za 2 měsíce. Zaplatil prémii 5 USD za akcii. Těsně před expirací je cena akcie XYZ 110 USD. Jaký je zisk nebo ztráta investora při uplatnění opce?

Investor dosáhne zisku 5 USD na jednu akcii.

  1. Investor koupil put opci na akcii společnosti ABC s realizační cenou 80 USD a expirací za 1 měsíc. Zaplatil prémii 2 USD za akcii. Těsně před expirací je cena akcie ABC 75 USD. Jaký je zisk nebo ztráta investora při uplatnění opce?

Investor dosáhne zisku 3 USD na jednu akcii.

  1. Investor koupil call opci na akcii společnosti XYZ s realizační cenou 100 USD a expirací za 3 měsíce. Zaplatil prémii 4 USD za akcii. Těsně před expirací je cena akcie XYZ 95 USD. Jaký je zisk nebo ztráta investora?

Investor utrpí ztrátu 4 USD na každou akcii, tedy celkovou ztrátu rovnou zaplacené prémii.

  1. Investor koupil put opci na akcii společnosti ABC s realizační cenou 50 USD a expirací za 2 měsíce. Zaplatil prémii 3 USD za akcii. Těsně před expirací je cena akcie ABC 55 USD. Jaký je zisk nebo ztráta investora?

Investor utrpí ztrátu 3 USD na každou akcii, tedy celkovou ztrátu rovnou zaplacené prémii.